Report 28.12.2017 Metalové Vánoce, BRNO, Kulturní centrum Semilasso  (Arakain, Root, Unholy Ones, Arch of Hell)

Poslední týden v tomto roce máme nějak rozlítáno. Hraje se pondělí, hraje se čtvrtek a hraje se taky pátek. Celý náš hudební soubor se nehorázně těší do Semálu. Dostali jsme skvělý čas a jsme odhodláni vyždímat ze sebe maximální výkon. Vyrážíme hned po „obědě“ (suchý rohlík, kafe, pivo), a to z toho důvodu, že už ve čtyři hodiny musíme stihnout zvukovku. Nálada v autě je výborná, koluje ořechový likér, a Šnek tvrdí, ať to všechno nevychlastáme, kdyby přišel v noci mráz, tak potřebuje taky něco do chladiče. „Uhni  pičo, nevidíš, že vezu soubor?“ Tuto památnou větu slyšíme cestou přes celé Brno a naše jízda je zakončena u vjezdu do Semilassa. Drnc! Trošku to hóplo, ale jsme na místě včas. Ještě ani nestačíme otevřít zadní dveře a už je celá aparatura venku. Jeníček si opět hraje s výtahem a mně je jasné, jak to zase dopadne. Vozí se stále nahoru a dolů a úplně zapomněl, že místo něj mají být ve výtahu nástroje. Servis pro kapely i celá organizace koncertu je na profesionální úrovni a po zvukovce Root jdeme zvučit my. Nevím, jestli mám dnes hrát na bezdrát nebo na kábl, pořád v tom něco vrčí, rachotí a chybí opravdu jen pár vteřin, aby pan rapl vyrval všechny šňůry a narval je na ulici do popelnice! Konečně to funguje. Ale to jenom proto, že jsem tomu domluvil : „Moje milé šňůry, stály jste mě nehorázné peníze, tak vás prosím pěkně, abyste dnes fungovaly a nesraly mě, protože by se mohlo stát, že vás vyměním. A nejen to. Rozsekám vás na tisíce malých kousíčků a rozházím na rozptylové loučce.“

Úderem šesté hodiny je Semilasso plné. Brněnští  a vlastně i jihomoravští fanoušci tvrdé muziky dorazili oslavit svoje Metalové Vánoce. Je jich zde 800 a dávají o sobě náležitě vědět. Nastupujeme přesně v šest hodin do boje. Žádné dlouhé průpovídky, žádné sraní, řežeme do toho co to jde. Dnes se mi daří hlavně otočky, mám svůj otočkový den. Otočky přes šestnáct taktů se mi ještě nikdy nepodařily a ani jsem sebou nešvihl o zem. Vše funguje jak má a později se dovídám, že zvuk je v sále pěkně syrový a čistý. Výborně. Hordy metlošů nás naprosto skvěle povzbuzují a po každé písničce jsme odměněni parádním řevem. Pro nás úžasný zážitek, doufám, že pro lidi taky.  Dostáváme pokyn, že můžeme ještě jeden vál přidat, pak děkujeme a jde se uklízet. Za dvacet minut máme vše znovu v autě. Nevím, jak jsme to tam tak rychle dostali, protože Jeníček stále okupuje výtah a vozí se a nikoho nechce pustit dovnitř. Na otázku „Neviděli jste Jeníčka?“ odpovídají všichni už celkem znuděně : „Ve výtahu, vole.“ Obsazujeme samozřejmě výčepy a musíme se ochladit zevnitř. Rozjíždí se parádní mejdan při vystoupení vynikajících Root a my se ládujeme skoro vším, co teče. Naše reklamní oddělení dnes funguje perfektně – je to proto, že prodeje merche se dnes ujala Jitka. To znamená, že můžeme klidně chlastat a veselit se a o nic se nestarat…..

Je těžké vylíčit atmosféru celého koncertu. Díky patří hlavnímu promotérovi, ale taky všem zvukařům – v sále i na stage, dále děkujeme našim, ale i brněnským bedňákům za skvělou práci, fotografům a fotografkám –Janče Kacetlové a děkujeme všem fanouškům, že nás výborně podrželi. Pokud by vás zajímala naše cesta domů, tak jaksi nemůžu sloužit, protože mě kousek za Brnem někdo vypnul.                        

Heinrich