19.12.2015 Boomerang Music Club, Hluboké Mašůvky , + Autobus, Lady Kate

Tradiční vánoční koncert v Boomerangu je tu a my se těšíme jak děcka na ježíška. Dnes má premiéru Káca a hned od začátku nám ani nepřijde, že máme v kapele nového člena. Všechno funguje a klape jak má. Naloďujeme se na základně a už teď je jasné, že auto bude muset jet ještě jednou. Fakt asi bude nutné do budoucna koupit „velkej černej autobus!“ Hned od startu se rozjíždí samozřejmě tradiční duchaplná zábava, kterou začínám já přiblblou otázkou na Jeníčka – jestli tedy vzal dnes s sebou svůj pověstný ořechový likér. Nevzal vole. Nechal jsem ho doma. No jistě, ořechový likér zůstal doma na polici. Tam se mu holt nic nestane. Ale taky je to dobře, aspoň se nestane nic mě. Vzhledem k tomu, že do Boomerangu to máme kousek, tak ani nepředpokládám, že by se mělo někde zastavovat…..natož na pumpě, že…Vtom se zezadu ozývá Robin : dneska je ale mlha, takhle po cestě. To se ani nedá moc cestovat a ani pumpy nejsou kolem cesty moc vidět. A je to venku. Je mi jasný, že na pumpě se prostě zastavit musí. Chytrému napověz, hloupého kopni do prdele. Zastavujeme jako vždy v Žerůtkách a já jdu první. Paní za pultem ode mě nechce žádné peníze za plechovku piva! Strkám jí pod nos tisícovku a ona ji odmítá! Tak to je paráda, myslím si. První obchod, kde po mně nikdo nechce peníze! Koukám na sebe pro jistotu do protějšího zrcadla, ale nezdá se mi, že bych vypadal jak běženec. Barva ksichtu bílá, šaty černé, takže normálka. Přemítám tedy, proč ode mě nechce paní peníze za pivo a zjištuji, že věc se má tak, že paní ode mě peníze vlastně chce, ale né tak veliký! Prý je to moc velký. Ptám se zvědavě – vy nemáte ráda veliké věci? Situaci zachraňuje Jeníček, který má drobné, pivo mi platí a nenápadně mě vystrkuje ven z pumpy na mráz. Celá společnost se nachází za pumpou pěkně venku za větrem a všichni tahají cigára, doutníky, a kdyby tady byla vodní dýmka, tak by se hulilo i z ní. Pánové, všimli jste si něčeho? Néé , a čeho vole? No jen se podívejte na ten kamión, co tady parkuje. A co jako s ním je vole? No jestli to nevidíte, tak dneska jede na turné i Eva Pilarová, volové! Konečně si hoši všimli nápisu Pillar na plachtě a rozvíjí se debata, kolik vlastně může být uvnitř naskládaných maršálů…? Jsme na místě. Před Boomerangem už jsou vozidla dalších kapel, takže my přijíždíme jako vždy poslední. Nastává klasická legrace – kdo musí zajet dovnitř první, kdo druhý a jak se tam pak SMOTÁME, jak říká Šnek. Radši jdu pryč, abych se nesmotal sám. Také Fofo je dnes ve skvělé náladě a všichni vypadají spokojeně. První dnes hraje Autobus, hoši mají parádní zvuk a jdou do toho prsama. Je evidentní, že je hraní baví. Návštěvníci stále chodí a je zde po první třetině skoro 90 platících + cca 20 neplatičů. Jdeme na plac. Řešíme nejdřív problém s odposlechem k bubeníkovi. Další poznámku pronáší zvukař, který jde za náma a vidí na zemi naše playlisty. Hahaha, to jsem zvědavej, praví Broňa, jak ty plejáky přečtete, když je máte vytištěný červeně a bude svítit červený světlo…? hahahaha. Nó, to je teda prdel, vole. Já za to přece nemůžu, že mi došel zrovna dneska černej toner v tiskárně. Tak jsem to holt vytiskl červeně. A to je pro tebe teď stěžejní úkol, říkám – jak uvidíš, že nemůžu přečíst co se hraje, rozsvítíš kamaráde hned černý světlo a je to. Tak jo….ty vole, kdybych rozsvítil černý světlo, tak bych vlastně musel zhasnout – dochází mu vzápětí. Startujeme. První vál se ještě lehce dolaďuje zvuk , ale už teď je mi jasný, že to tam asi je. Všechny naše části pracují na sto procent. Jediná věc, která mě sere, jsou brejle, který se mi stále zamlžují, takže nevidím na zde přítomné kočičky. Náš nový kytarista Káca ždímá svého explorera, zametá hřívou pódium a nám ani nedochází, že vlastně s náma hraje poprvé. Změna proběhla bezbolestně a nové kolečko zapadlo do stroje absolutně dokonale. Hoši se střídají v sólech, Fofo se svým hrubým zvukem dupe na kvákadlo a oba pánové mi statečně pomáhají s vokály.Ty vole, já se asi poseru blahem, jak nám to pěkně dneska šlape. Pod námi se utvořil kotýlek, ve kterém přitápí fanoušci z Unkovic. Je to jejich tradiční vánoční koncert, tak si ho hoši užívají! A hele, je tu náš vánoční strom. Ani jsem si v tom záchvatu nevšiml, že se blíží píseň Vánoce. Já jsem si nevšiml, ale Robin, ten sleduje červený neviditelný playlist velmi bedlivě a přináší na vteřinu přesně lebkoidní stromek. Zapaluje prskavky a už to vesele čmudí. Kua, to je aspoň vánoční atmosféra. Přidáváme ještě jednou Válení, aby se mohli fanoušci ještě pořádně zválet a náš set končí. Škoda, dneska bych hrál klidně až do rána v tahu! Takže si to shrneme – naše nová posila se zhostila prvního koncertu na jedničku a troufám si tvrdit nekriticky, že další naše koncerty budou divočejší a divočejší. Krátký dovětek : ještě jednou se mi při hraní zamlží brejle, tak budu nucen je hodit na zem a elegantním dupnutím podpatku je rozšlapu na tisíc kousků. To mi poradil jeden známý optik. Je to prý jediná věc, která zabraňuje zamlžování.

Hodnocení koncertu: super ultra mega vole špica!                               Heinrich