18.4.2015 Rockový rachot, Lukov, okr. Třebíč
Tak to máme za rohem, lebedím si a nemusím se starat skoro o nic. Dokonce ani do dodávky jsem nenatankoval. Na co taky. Do Lukova to dojedeme klidně i na vzduch. Ze základny vyrážíme bez kytaristů, ti se přepravují po vlastní ose. Také Sifón dnes jede a tak se moc těší, že hned poté, co dává nohu na chodník, se kácí a padá na krásný nový plot. Ouvej. Není to však tím, že by pozřel, ale v autě tvrdí, že jeho boty koně ho právě zradily a málem jsme ho vezli opět na pohotovost. Opět je opět. Na pohotovosti ve Znojmě znají Sifóna velmi dobře, neboť jako fotbalista a rocker je zde průběžně ošetřován s různými řeznými ranami, spáleninami a zlomeninami. Hned po nástupu do auta ho nasírám, protože co může víc vytočit náruživého fanouška plzeňského piva než nevinná otázka, jestli už ochutnal rakovnického medového Bakaláře – ležák…? Sifón tvrdí, že jsem mu měl přinést láhev na ochutnání, ale není si jistý, jestli by bylo vhodné požívat projímadlo před koncertem. Tak a jsme na místě. Je to nějaké divné, protože mi dnes opravdu chybí zastávka na Rybě 40 km před Prahou – mezi základnou a Lukovem totiž není žádná pumpa. První koncert letos bez čerpací stanice. Stejně si myslím, že nebýt neustále migrujících kapel, tak by u nás museli polovinu čerpadel zavřít. V Lukově je fajn, točí se Černá hora a jeden z pořadatelů hlásí, že lidé se začali sjíždět ještě před příjezdem kapel. Po této informaci začínám být ve střehu a hned vzápětí po příchodu odmítám pozvánku na rum. Také Michal už je na místě a dovídám se, jakou složitou cestu musel absolvovat, než se sem do kulturáku dostal. Michal šel totiž kvůli fesťáku i pěšky, což je v dnešní době jev zcela nevídaný. Rozebíráme všechno možné a za pomoci Robina a Šneka se řehtáme, protože všichni již viděli jistou televizní estrádu a hlášky z ní už v naší kapele zdomácněly. Na místě už jsou taky postaveny hradby zvukařů a hned se vítám s Pavlem a Pavlem – tady je kvalita zvuku zcela zaručena. Sál se pomalu zaplňuje a pivo teče proudem Nadarmo nejsme v Lukově, tady se přece pořádně luká. První kapela se jmenuje Devotion, jsou z Třebíčska a hraje jim to skvěle. Mezi poslechem si občas odskočím k výčepu. A hele, dorazili Pavouk s Fofem! Jako vždy nejdříve zrentgenuji Pavouka a zjištˇuji, že dnes není úplně dorůžova vyspán jako obvykle a jeho oči připomínají samici angorského králíka těsně po vrhu. Já jsem jenom spal, neboj se, já jsem nic nepil, jsem úplně v pohodě… Dostáváme k dispozici hejno pořadatelů na nošení beden, takže za chvíli je všechno na místě. Zvuková zkouška je taky hned, tady prý není co ladit, hlásí zvukaři a jenom vychytáme monitory a jde se na věc. Asi po třetím válu se dostáváme do varu a opět se dostavuje pocit, že to tam jakože je. Ze sálu signalizuje Šnek, že zvuk je za jedna. Během koncertu přibíhají taky fanoušci ze Štítar a na stage se objevuje rum. Pavouk ho sice nepije, ale využívá příležitosti, jde k mikrofonu a hlásí, že toho rumu je málo, jelikož on měl ráno celý půllitr. Aha, tak to je přiznání přímo za jízdy a zde máme odůvodnění toho, proč má oči jak samice angorského králíka. Ještě jsem zapomněl důležitou věc – Fofo dnes hraje v nových kožených kalhotách, za což má velkou pochvalu a navíc podle ohlasů se děvčatům tyto kalhoty moc líbí…Taky Pájka má dnes přebláněné bicí a jsou to rány jak z děla. Skvěle se bavíme a myslím, že dnes podáváme výborný výkon. Další rumy u monitoru. Dělám, jako že mi nepatří. Konec. Odhaduju, že jsem dnes vypotil asi tak dva litry vody a jdu dozadu doplnit tekutiny. Zatímco se balíme, přichází další dávka rumu. Tentokrát nemůžeme dělat, že nám nepatří, když nám to strkají rovnou do ruky. To Pavouk s Fofáčem odmítají jakýkoliv alkohol a přiťukávají si brčálově zelenožlutou sodovkou. Tak nevím…Je toto Ocelot a nebo abstinenční klub Armády spásy? Máme sbaleno, odklizeno a další kapela rozjíždí svoji show – Hypnos. Otevírají se brány pekelné a hoši to do nás perou s fantastickým zvukem co se do nás vejde. Všechno, co slyším i vidím, je dokonalé. Po Hypnosu nastupují další šílenci – moji oblíbenci X-Core. Opět vynikající výkon, úžasná show. Tady se neodpočívá, protože kapela zařazuje další stupeň a žádné mazlení nebude. Výborně sehrané, skvělé aranže a výborně zahrané. Pánové díky, protože jste mě dostali.. A poslední kousci dnes jsou Sorrow – i přesto, že koncert uzavírali, snažili se velice. Musím jim však vytknout, že nezahráli můj oblíbený song Masakr motorovou pilou. (anebo jsem už přestával slyšet?) Co dodat – naprosto úžasná akce s profesionálními výkony. Zde se nejednalo o žádný vesnický festiválek místních skupin, ale byl to promakaný koncert s úžasným, silným a čistým zvukem. No a pokud se týká afterpárty, tak jsme se chovali přímo způsobně a vzorně, takže ani zde není co vytknout. Ještě informace pro kulturní počtáře – počet lidí 120, vše vypito, snězeno a prodáno. Díky všem, kdo nám pomáhali rychle nanosit a rychle sklidit, díky Šnekovi za skvělý technický servis, Robinovi za foto, pořadatelům za řízky – a vůbec – celému souboru za parádní výkon.
Heinrich