15.3.2014, Varnsdorf, festival Zimní čtverec, pivovar Kocour
Fakt nevím, jak to, co se dělo tuto památnou sobotu, mám popsat. Je to skoro zcela nepopsatelné. Vzhledem k tomu, že náš tým je co do počtu oslaben, nakládám v pátek bedny sám. Zjišťuji, že mi to vůbec neuškodí a získám aspoň ten správný grif. Jsme oslabeni, neboť Šnek musel odcestovat za prací do daleké ciziny, Robin taky pracovně nemůže a Mirčoun musí doma chovat.:)Vyrážíme v této sestavě: Sifón, Pája, já a Tomáš jako řidič. Přijíždíme do Jihlavy, kde chvíli čekáme na Savanu, nakládáme jeho věci a pádíme na Prahu.zajímá mě v kolik dorazíme na místo, protože délka 350 km je celkem hustá záležitost, zvlášť, když pořád někdo otravuje se zastávkami. První zastávka byla v Hladově na pumpě, jak jinak. Milovník pump Pája vyráží zběsile z auta a nakládá si plnou náruč kozlů. To je ta pumpa, kde jsem kdysi přesvědčoval paní prodavačku, že peče opravdu skvělé zákusky a že z ní musí mít manžel radost jak je šikovná. ona mě naopak tenkrát přesvědčovala, že nic nepeče, že jim zákusky vozí dodavatel.Jedeme dál, začíná pršet a je opravdu hodně hnusně. Na dálnici to hezky ubíhá a Savana sype z rukávu jednu hlášku za druhou. Už se nemůžu smát, tak raději dělám, že neslyším, ale jemu ta huba jede ostošest. Zezadu se ozve:. mně se chce čůrat, zastav někde. Hovno, až na Rybě jinde se nezastavuje. Tímto hrdinským činem si to taky hezky polepuju, protože i mně se chce čůrat, ale dělám dál hrdinu. Ještě dvacet kiláků na Rybu, to teda asi fakt nevydržím. Kroutím se, ale jsem statečný. Konečně Ryba. Vyskakuju z dojíždějícího auta a prchám na záchod. Je to úžasné ty záchody. Ten, kdo vymyslel záchod zasluhuje nějakou státní cenu. Jdu zpátky a tam už vidím, jak si hoši dávají do trumpety. Objednávám další pivo a sleduju, jak si Savana máčí vousy v kapučínu. Taky si kupuje čokoládu, což teda absolutně nechápeme proč. Dopíjíme a jdeme ven. Stále prší a Savana má na sobě slušivé sako z telecí kůže a slušivé kalhoty z hověziny. Nastupujeme do auta, Savana se kouká na svůj oblek a praví : „Kurva a teď mám prochcanou teletinu.“ Tak to teda nedáváme a řehtáme se jak magoři. Dobrá hláška. Jsme v Praze a ještě pouhých 140 km do cíle. Otevírám ještě láhev, ať to pěkně utíká. 50 km před cílem se opět ozve : Mně se chce čůrat. A mně taky. A mně taky. Tomáš zastavuje u odpočívadla, Sifón leze ven a hned vzápětí zase nastupuje. Tady chcát nebudu, tady je šílenej bordel. Jo, vypadá to tu jak na smeťáku, ale co bys chtěl? Buď chceš čůrat a nebo nechceš. Jedeme dál. Česká Lípa a konečně Varnsdorf. Zde se ptám těsně u pivovaru Kocour místního domorodce, kdeže je tady pivovar Kocour. Dobrý, hezky jsem se ztrapnil. A jsme na místě. Pořadatel nás skvěle vítá, ale my si nejdříve necháme poradit, kde jsou zde záchody. Areál koncertu vypadá pěkně, je zde i skvělá aparatura a na to, že jsou tři hodiny odpoledne i slušný počet lidí. Lidé stále přicházejí a tady rovou odpovím na tradiční otázku : Kolik tam bylo lidíííííí? Bylo zde 250 platících návštěvníků.Najíždíme k rampě a z útrob pivovaru vybíhá četa hasičů, bere bedny, a veškerý náš majetek a odnáší vše za stage. To je paráda. Ani kytaru jsem nemusel nést! Za stage se nachází takové příjemné místo s pípou a soudkem pouze pro účinkující umělce. Jdeme si natočit a libujeme si, jak je to fajn, točit si pivo přímo v pivovaru. Tvoří se velmi hustá čepice a my do ní boříme snad celou hlavu. Kapela před námi končí, nabíhají hasiči a v mžiku je stage vyklizená. Zároveň hoši nosí naše věci nahoru, takž tady funguje organizace špičkově. Jenom zapojíme dráty a věnujeme se zvukovce. Všechno funguje skvěle a všechno hraje skvěle. Jdeme na to. Zvukař pouští naše nové intro, které bude i na nové desce. Je to celkem drsná věc a intro řve na celý areál. Splnilo však svůj účel, protože lidé se sbíhají ze všech stran pod nás. Začínáme a je vidět, že i děvčata se dobře baví. Třepání hlavou, podupávání a vzápětí křepčení a různé skoky. Další návštěvníci koukají, co že to je na tom pódiu za magory a hned po prvním válu sklízíme ovace. Paráda. Dobře se za hry bavíme a máme z hraní velkou radost. Je to vidět a kromě jedné chyby je vše zahráno bez problémů. Savana se dostává do ráže a jelikož je exhibicionista a navíc se na něj koukají holky, vyvádí jak šílený. To je ono. Jenže před mým sólem na foukačku dostávám zprava vodní sprchu opět z jeho nevymáchané huby, což mě rozhodí a sólo začínám blbě. Nevadí, však počkej, já ti to příště osladím! Zde na severu se lidi na naši muziku dobře baví, za každým válem sklízíme potlesk a hvízdot a to se nám moc líbí. Jdeme do finále. Zběsilost s jakou hrajeme poslední vál je naprosto šílená. Po písničce se loučíme a vidíme, že lidstvo je nadmíru spokojené. Potlesk a jsou tu zase hasiči. Nestačím se ani napít a moje aparatura je pryč! Všechno mizí bleskově v dodávce. A to znamená, že ode dneška budou naši pomocníci jezdit s náma na koncerty v hasičských uniformách!!!!!!!!!!!!!Afterpárty. No, nacházíme volný stůl a usedáme. V mžiku je zde fanoušek z České Lípy, za ním další a pak přicházejí i děti , ženy, dívky. Tričko Ocelot, které jsem měl na sobě musím sundat a odevzdávám ho fandovi. Jsem bez trička. Pamatuju si, že Robin jednou v Praze musel odevzdat jak tričko, tak mikinu a málem i boty. Afterpárty se odehrává přesně podle písničky Kalba jak řemen. Už nevím, kdo to zarazil, ale ocitáme se najednou v dodávce a jedeme domů. Dalších 350 km. V autě se odehrává absolutní peklo, a velí tam tomu Savana. Skáče po sedadlech, nezavře hubu a rozbaluje si čokoládu, kterou si rychle cpe do huby, aby mu ji někdo nesežral. Dostávám taky kousek, jelikož žadoním. zepředu letí dozadu obal od pizzy a další různé věci, co na nás Savana hází. To zas bude bordel v tom autě. Nějaká zastávka na pumpě. Kráčíme dovnitř a chceme rum. Nemáme, to musíte tedy vedle. Usedáme a Pája si dává něco na zub, my si dáváme rum na zahřátí a pivo. No jistě, že nemůžeme posedět! No jistě ! Je tu spojka z auta Tomáš, kterého posílá Savana, prý abychom už šli . Nám se ale vůbec nechce a sedíme dál. Tomáš už přichází znova, je velice nasrán a tvrdí, že teda jedou sami bez nás. Však jeďte, jídlo tady je, pití taky, tak co. Nasedáme a zřejmě usínáme. Na předním sedadle povlává zleva doprava nejznámější brněnská blondýna, vzadu se ještě snaží ucucávat pivo Pájka se Sifónem, ale i ti vzápětí usínají. Toť vše, koncert skvělý, cesta dlouhá, ale plná zážitků a dobrodružství.
Heinrich