5.4.2014 , Pelhřimov, klub Stará tiskárna
Dneska začnu trochu od konce. Po akci v Pelhřimově přebírám od Šneka dodávku a zdá se mi, že jsem řidičem sodovkáren a pivovarů. V každé zatáčce je slyšet cinkající kravál lahví, a to ze všech koutů dodávky. Dodávka je hodně velká, takže mám asi problém. Jak dohledat všechny prázdné lahve a nezbláznit se z toho. V autě nejsou žádné odkládací plochy na prázdné lahve a tak vynalézaví hoši strkají flašky kam se dá. Do dveří, pod sedačky mezi bedny, na sedačky. ….Vyrážíme v sobotu v 5 hodin a jak tak koukám, sestava je velice, velice silná. Šnek se nám vrátil opět ze zahraničí, dále přibíráme člena Horáckého divadla Sifóna, u cesty čeká taky Mirčoun a Robin. Ten se loučí srdceryvně s celou rodinou a vypadá to tak, jako by se už nikdy neměl vrátit….Ani se nedivím, protože jeho batoh je plný chlazených pukavců a v jeho vousu jsou dva spletené copánky s korálky. Tak to bude teda dneska husto. Jedeme pro Pájku a potom ještě jedna zastávka a přibíráme Martina. Konečně vyrážíme, ale máme spoustu času. A je tu samozřejmě první pumpa ve Vílanci. To jsme teda moc daleko nedojeli. Venku je krásný stůl, tak si posedáme, otevírají se lahve a zjišťujeme, že Sifón vlastní baňatou láhev slivovice. Hoši si statečně nalévají a já radši utíkám na záchod, protože zde platí pravidlo : slivovici před kšeftem si dáti – celý kšeft posrati. Po půlhodině rozebírání různých témat se konečně naloďujeme a odjíždíme. Jenže za Jihlavou v lesích a kopcích se osazenstvo opět dožaduje zastávky, protože se jim chce zase čůrat. Tak se mi zdá, že vezeme zájezd prostatiků nebo co. Zastavuje se u lesa a u staré rozbité asi čekárny. Všichni se rozprchli po lese, jen statečný Robin si vlezl do čekárny. Přemýšlím, co v té čekárně asi bude dělat. Možná si chce zkusit, jaké to je čekat na autobus, protože pokud vím, autobusem on nejezdí. Možná, že si tam taky zašíval knoflík u kalhot, protože vylejzá ven a zapíná si kalhoty. Tak to bude asi ono. Mezitím doráží i parta lesních chcáčů a my jedeme zase kousek dál. Říkám kousek, protože za kopcem je na dlouhatánské rovině semafor a jako na potvoru svítí stále červená. No nic, tak teď se jdu teda vyčůrat zase já. Jdu za auto a za okamžik vypadá situace tak, jako by praskl zrovna chladič. Hoši nevzrušeně venku kouří, jelikož stále svítí červená. Blik , skáčeme do auta a konečně vyrážíme. Za chvíli jsme v Pelhřimově a výjimečně snadno nalézáme klub Stará tiskárna. Zde už je taky připraven Savana, který jel tentokrát sólo. Jdeme na obhlídku a stěhujeme svoje věci do svojí šatny. Obhlídka spočívá samozřejmě v tom, že je třeba zjistit, jaké pivo se zde čepuje. Jmenuje se to Poutník, asi jsem to špatně přečetl, protože slečně za pultem jsem sdělil, že chci Proutníka. Kapela před námi už má nazvučeno a také lidé se scházejí. Pořadatel je trochu nervózní a tvrdí, že většinu návštěvníků dnes odkloní nějaký pan Klus, který prý hraje ve vedlejší vesnici. Tak jo, je to možný, ale klus neklus, my jsme přijeli udělat chlív, takže nám je to celkem jedno. Naše předkapela hraje velice dobře a my zjišťujeme, že v patře klubu je další bar a tam je plno ženskejch. Že by nešly na Kluse? To je divný, nejít na Kluse a jít na Ocelot. V tomto horním baru se nám se Sifónem moc líbí a ani Šnekovi se odtud nechce, protože se jde zvučit a stěhovat. Zveme děvčata na náš koncert a padáme. Je nazvučeno, spouští se intro a hleďme – děvčata jsou pod náma a pěkně si to užívají. I hoši řádí jak pominutí a celkem bych řekl, že koncert dáváme dobře. Zvuk nahoře u nás by mohl být trochu lepší, Pája nemá u bicích vůbec odposlech, což mě překvapuje. Savana tentokrát má zákaz lejt na mě z boku vodu, tak ji aspoň prská na diváky. Taky musím ocenit novou Savanovu čepici, která má nad kšiltem svítící grafické ekvalizér. Tady na tom místě zabírá písnička Vánoce, takže ji prostě hrajeme dvakrát. Musíme přidávat, Savana hlásí Ace of Spades a navrch dáváme právě Vánoce. Sleduju reakce a jsem spokojen, lidi nás vzali a dokonce si zpívají i nové refrény. Konec. Balíme, já domlouvám ještě další koncerty a jdu sondovat, co se říká v kuloárech. Kamarád Honza chválí a tvrdí, že muzika je lepší než s předchozím kytaristou. Tuhle otázku já už dávno neřeším a jdeme na rum a na fernet. Mezitím Savana vyráží k domovu a já se dávám na baru do řeči s punkerem, který je nasraný , protože stihl pár posledních písniček. Máš chodit vole na koncerty dřív. Ale to prý nevadí, za týden v Jihlavě bude jak na koni a to mnohem dřív. Tak už na nás chodí i punkeři – s tímto zjištěním si dávám další sklenici Proutníka a budu muset máknout, protože přibíhá Šnek, a to znamená, že nás požene štandopéde do auta. Vše je naloženo a vzorně naskládáno v autě. Tady je vidět, že je potřeba, aby se o nakládání a vykládání starali odpovědní jedinci a né třeba já, který jsem ve středu naložil drahou aparaturu jak hromadu hnoje.Asi zřejmě usínám, protože najednou stojíme. No jistě, je mi to jasný – pumpa! Zase pumpa. Tentokrát v Hladově. A plně obsazená, protože všichni jsou uvnitř a ládují se vším možným, od zákusků přes klobásky, pivo, křupky, bonbóny – no prostě pumpa je jako vždy obsazena útokem. Ani nepátrám po tom, koho napadlo zastavit na pumpě, protože to zcela jasně vím. Posledních pár kiláků a jsme doma. Koncert bych hodnotil průměrně, určitě jsme předchozích několik koncertů zahráli mnohem líp…A na konec samozřejmě pro ty, co neusnou bez zásadní informace : KOLIK TAM BYLO LIDÍ?? Bylo tam asi 50 lidí, výmluvy na koncert Kluse neberu. Tento počet byla naše nejmenší návštěvnost za poslední rok, ale vzhledem ke kladným reakcím je už teď tutovka, že na našem podzimním koncertě, který ve Staré tiskárně bude, bude minimálně dvojnásobek.
Heinrich