17.10.2014 Jihlava, Hudební klub Ježek, Garage of Rock
Je pátek odpoledne, nakládáme s Robinem vercajk a těšíme se do Jihlavy. Sraz před sedmou. Taky se dovídám skvělou zprávu, a sice tu, že nebudu muset řídit! Šnek je stále v cizině a za volant opět usedá Sifón. Hned mám lepší náladu, protože mě zachraňuje od jisté smrti, kterou je předávkování Birellem. Po cestě bereme Pájku s Jitkou a Pájka brblá, kolik že je hodin, když jsme se domlouvali na půl sedmou. Nevím, kolik je hodin, protože hodinky nenosím a když se mě někdo zeptá kolik je hodin, odpovídám větou : „Když jsem sral, tak jel autobus.“ Směr Jihlava je nabrán, v autě je výborná nálada a pokud se čtenář ptá, kde jsou Fofo s Pavoukem, tak ti se rozhodli po dlouhém váhání, že pojedou sólo, aby byli včas doma, hahahaha. Robin načíná kartón pukavců a já zahanbeně vytahuju lahváč. Stydím se, protože jsem stále propagoval konzumaci piva z pet lahví a teď tahám lahváč. Robin praví, že to je fajn, aspoň to bude pořádně po cestě cinkat a já vyletím z kůže…. Želetavu míjíme bez povšimnutí. Tady měl čekat kamarád Honza, ale zůstal viset někde v zácpě, takže nestíhá. Já jen čekám, až uslyším tu kouzelnou větu o zastavení na pumpě. Zaklínadlo přichází asi kilometr před Vílancem. Sifón automaticky odbočuje, vše se hrne ven a okupace čerpací stanice jest zahájena. Pájka si opět sedá na studenou lavici, pokuřuje, popíjí a tváří se starostlivě. Praví, co že tedy budeme dělat, až se bude jezdit v zimě a lavice budou namrzlý. Kam si jen sedne, nebožák? Budu si muset s sebou nosit asi deku! Klidně si dovedu představit, jak sedí při mínus deseti venku a chlemtá studený pivo. Přichází Sifón a říká, že pánové, co táhnou na korbě ten velkej buldozer, by chtěli od nás plakát. Plakáty tady nemám, ale můžu vám poskytnout cédéčko. Zatímco nesu cd, na pumpu přijíždí fanoušek z nejvěrnějších – Zdenál. Vystupuje z auta a tvrdí, že to zase nebylo tak těžký nás vystopovat. Všechny pumpy na trase jsem prohlídl a zbyla jen ta ve Vílanci…….. Jedeme. Zdenál se řítí s náma a my přijíždíme k Ježkovi. Tady už to vře, velké parkoviště je plné, tak najíždíme přímo k rampě. Jdu na průzkum. Klub je plný, hraje se teď zrovna dole a poté nastoupí Hand Grenade na horní stage. Hoši z HG zvučí a jde jim to skvěle. Jsem odsmýkán k baru a je do mě nalit panák zelený. Pavel z HG jezdí jen na zelenou… Stěhujeme věci dovnitř a posloucháme koncert HG. Za chvíli jdeme na plac a mě točí moje šňůra, kterou při zvučení vytrhávám z kytary a hážu v šatně do kouta. Jako mozek. Chudák šňůra. Později zjišťuju, že to byla zrovna ta druhá šňůra. Po intru totiž nastupuju sám a ejhle – ono nic. Trhám za další šňůru a kleju. Už to hraje a my se rozjíždíme, jde to snadno, protože klub je zaplněn a lidem se to evidentně líbí. Zpívají dokonce refrény a při odpovídačkách spolupracují. Další se pod náma svíjí a třepou hlavama. Tak to nemá chybu. Pode mnou přistává zelená a mně se zdá, že i můj ksicht musí bejt asi už zelenej. Nová věc Poslední cesta byla zahrána bez chyby a dokonce hned napoprvé sklidila velký ohlas. Finále je samozřejmě Rock n Roll Dog. Dohráváme, přibíhá moderátor a děkuje za vystoupení. Lid si žádá přídavek, pravím pánovi, a že se to kvůli třem minutám neposere a začínám hrát další vál. Teď teprve končíme. Pakujeme se z placu a zjišťujeme, že si to lidi náležitě užili, všichni jsou zpocení jak myši a já prchám do šatny, aby někoho nenapadlo nalejt do mě zase zelenou. Pokračujeme afterpárty a to už by spíš mohl lépe posoudit barman, jak jsme to zvládli. Rozhodně své pověsti neděláme ostudu. Litujeme Sifóna, když vidíme, že musí řídit a má takovou chuť na tu jedenáctku. Přímo to na něm vidím, jak by to tam vsítil. A Sifón si smutně povzdechne : Šneku, vrať se!! Toto je hláška dnešního dne. Máme dost, nasedáme a jedeme domů. No, jedeme. Jak se to vezme. V hladově na pumpě se svítí a my zjišťujeme, že je tam paní, co nás dobře zná z minula. Zkouším tahy s cukrovím a taky bych chtěl paní pomoct s úklidem. Nakonec jí dávám cédéčko, ale pod podmínkou, že na pumpě bude rotovat celej den. Jak říká Robin – Bludnej Holanďan se opět tiše noří do ranních mlh. Nikdo neví odkud přijel a nikdo neví kam jede. Naštěstí Sifón to ví. Závěrem : super koncert. Kolik tam bylo lidí?? 200.
Heinrich