REPORT TŘEBÍČ – BÉČKO, Železný čtvrtek (+ Devotion, Infraction, Dark Spark)

29.12.2016 TŘEBÍČ – BÉČKO, Železný čtvrtek

15727216_1368854933136672_7347766372985235423_n1

     Nejdřív zde musím objasnit, proč se tu nenachází reporty za Buřenice a za Boomerang. Je to proto, že Buřenice jsme prostě nehráli, neboť mě chytil krutý moribundus a Boomerang jsme sice hráli, ale moribundus stále pokračoval. Místo psaní jsem tedy musel provozovat pocení. Do Béčka v Třebíči jsem se fakticky nadrzo odvážil i s pochroumanými hlasivkami a debilním kašláním. Už mě to fakt v tom pelechu nebaví a rozhodl jsem se, že to léčení vezmu z druhého konce: jak říká doktor Grünstein – na tu nemoc musíš zařvat, ona se lekne a uteče! Šneka jsme vysvobodili včas a také Fofo se dostavil dnes kupodivu včas! Od té doby, co pracuje ve vedlejším pracovním poměru jako strojvedoucí, si vlastně může jezdit na koncerty svou vlastní lokomotivou. Dnes s námi jede taky Broňa, což je vynikající zvukař, a je tu i spousta dalších lidí. Káca se utrhl z práce (taky nechápu, jak majitel pivovaru a pekárny a vrtulníku musí pracovat) a přijíždí s Jeníčkem jako vždy spolehlivě a včas přímo na místo. Již po cestě brblá Pájka, že teda jako dneska na pumpě zastavovat nebudeme (!!!), je velký mráz a radši si prý sedneme v Třebíči na Alfu. Tento nápad je naprostou většinou posádky odmítnut. To by tak hrálo, abychom porušovali tradice a místo na pumpách seděli v nějaký putyce! Mráz nemráz, jsme na pumpě, pijeme chlazené pivo a děláme a tváříme se, jako by bylo normální léto. Škoda, že dnes s námi necestuje Robin, mohl krásně tu zimní pumpovou atmosféru zachytit. Robin však dnes cestuje po vlastní ose. Něco říkal, že je pracovně vytížen, ale já si spíš myslím, že dostal strach z věčného posedávání na zmrzlých lavičkách při mínus pěti stupních a chlemtání studeného piva. To Zdenál, ten je dnes skoro bez spojení a nějak se stále nemůže odlepit od baráku. Původně plánovaný odvoz stále nejede a zoufalý Zdenál již přemýšlí, že by nastartoval rovnou celý kamión. Jsme v Béčku, je tu velmi příjemně a já rovnou mezi dveřmi zasklívám několik známých a dokonce ani nezdravím fotografku Monču, která dorazila až ze Znojma. Není to proto, že bych byl nějak namyšlenej, ale důvod je prostý – moje tmavé brýle se hned po vstupu zamlžily, takže hovno vidím. Ty brejle, ty mi dneska ještě zavaří… Jsme uvnitř, zahříváme zesilovače a ti, co mají kožené bundy, pomalu rozmrzají. Ti, co mají koženou bundu i kožené kalhoty, tak tihle jedinci jsou přineseni zvenku k baru a postupně je pořadatelé opírají o stěnu, dokud kompletně nerozmrznou. Je tu opřených asi patnáct borců, totálné ztuhlých mrazem jak dubové fošny. Občas někdo z nich sjíždí po stěně a rozbíjí si rypák o rustikální dlažbu. Vcelku však se hoši začínají hýbat a někteří už dokonce mohou natáhnout ruku pro rum. Jo, to bude za chvilku dobrý. Je však vidět, že kožené oděvy v tomhle mrazu jsou na Vysočině prostě jasnou pastí. Chcete – li se tedy milé dámy zbavit aspoň na zimu manžela nebo přítele, kupte mu kožený oblek a pošlete ho v něm nenápadně v mrazu vysypat koš se smetím. Jednak budete mít až do dubna pokoj a jednak si ověříte, že fakt nekecám. Jdeme konečně hrát. Dnes mám velký strach, dokonce obří bobky, že nebudou fungovat napadené hlasivky, ale zrada nakonec přichází z úplně jiné strany. Těsně před začátkem si, jako vždy, čistím brejle, ale najednou koukám, že vlastně čistím vzduch. Jedno sklo vypadlo a není k nalezení. Hahahaha, že bych hrál s jedním sklem? Pouštíme se do první písničky, kterou je tradičně Pakáž a zdá se mi, že to snad dneska asi zvládnu. Zleva, zprava i zezadu je vše jak má být, ale uvidíme, jestli se nezačnu škrtit později. Půlka koncertu a zatím dobrý, občas přeskočí hlas do fistule, ale s tím se holt nedá nic dělat. Jinak koncert probíhá naprosto skvěle, je tu spousta lidí a ti se očividně výborně baví. Také musím pochválit naše reklamní oddělení, neboť fanoušci na place mají naše trička, což je úžasné a nám se hned lépe hraje. I když nemám brýle, tak sleduji jednu zajímavou věc: při letmém pohledu mezi fanoušky lze jednoznačně identifikovat ocelotí trička dívčí. Ta jsou totiž vyrobena tak rafinovaně, že nápis i logo vpředu jsou trošku, více a nejvíce příjemně zdeformovány, což na pánský zrak působí velice dobře a tudíž potom nejsou brýle ani potřeba. Některé dívky mají to logo tak napnuté, že v podstatě ani nejde přečíst a mám takové podezření, že přítomní pánové toto logo vůbec nečtou a zírají na úplně něco jiného! To se pak naše reklamka může snažit a je to prd platné. Navrhuji proto udělat novou sérii triček Ocelot, které nebudou mít vůbec žádný nápis! Jsme asi ve třech čtvrtinách koncertu, vše probíhá jak má, samozřejmě jako vždy ohrožuju svým nástrojem Kácu, který se přede mnou dává na ústup, ale nedá se nic dělat – pódium je tady prostě malé. Po další písničce se děje něco nepochopitelného a pro mě doteď záhadného. Fofo si sundává kytaru – myslím si, že si vezme druhou – ale omyl. Kytaru pokládá a jde pryč! Nějak to okecávám, za dvě minuty je zpátky a tvrdí všem, že si byl pro pivo. To ti tak vole uvěříme. Spíš bych řekl, že měl plný močový měchýř. No nic, příště je třeba vzít si na koncert bažanta, máme ho v autě pod sedadlem a nevím, proč tam zahálí, když tady by se krásně uplatnil. Přidáváme ještě Válení a náš set končí. Na řadu přichází afterpárty a to už je téma spíš pro někoho jiného. Jak mám popisovat tuhle důležitou věc, když jsem pro dnešek skoro abstinent? Celý soubor se rozprchává po klubu a všem jede huba jak namazaná. To je najednou informací! Pokud hledáte někoho z kapely, najdete ho určitě na baru anebo vzadu za barem. Fofo, ten sedí na svém oblíbeném místě – samozřejmě na baru. Mám již delší dobu podezření, že i doma má barovou stoličku a celý týden trénuje a nikde jinde nesedí. Káca navštěvuje střídavě různé stoly, kde sedíme, ale v podstatě se nic nového nemůže dovědět. Lidé, kteří přestali artikulovat a jen hulákají a šlapou si na jazyk, nemůžou poskytnout žádné hodnověrné informace.. Flák, bum, bác, uáááá – lekám se k smrti. Na záda mi skáče třebíčský kamarád a kolega basák – Libor a strašně u toho řve. Vylezl na židli, na které sedím a skočil mi na záda s tím, že takhle se teda musíme vyfotit. Poté otevřel vestavnou skříň, rozloučil se, že už musí domů a zavřel za sebou. Možná, že tam je zavřený ještě teď. Shrnuto: Béčko se opět povedlo, bylo zde devadesát lidí, což je parádní výsledek, kapely hrály skvěle a všichni se bavili, takže vše je jak má být. Získali jsme nové fanoušky a to je další důvod, proč valíme hned příští týden do studia. V lednu máme pro vás kromě koncertů a nahrávání ještě jedno překvápko, se kterým vyrukujeme hned, jak to bude možné.

Díky za parádní účast, za pozvání a těšíme se zase někdy v TR!                 Heinrich

92 komentářů u „REPORT TŘEBÍČ – BÉČKO, Železný čtvrtek (+ Devotion, Infraction, Dark Spark)

  1. Pingback: real sex games
  2. Нові сучасні фільми дивитися українською мовою онлайн в хорошій якості HD Link

  3. Нові сучасні фільми дивитися українською мовою
    онлайн в хорошій якості HD Link

  4. Нові сучасні фільми дивитися українською мовою онлайн в хорошій якості HD
    Link

  5. Нові сучасні фільми дивитися українською мовою онлайн в хорошій якості HD Link

  6. Новинки фільми, серіали, мультфільми 2021 року, які вже вийшли Ви можете дивитися
    українською на нашому сайті Link

  7. Новинки фільми, серіали, мультфільми 2021 року, які вже
    вийшли Ви можете дивитися українською на
    нашому сайті Link

Komentáře nejsou povoleny.