Report 10.8.2013, Velké Pavlovice, narozeninová párty, minimotosrázek

dscf3021

10.8.2013, Velké Pavlovice, narozeninová párty,minimotosrázek

Óda na zvukaře. To by taky mohl být název této akce. Vyrážíme v 18 hodin, nikdo nemusí nic dělat, protože jsem natolik fyzicky zdatný, že nakládám všechen aparát sám, a to už ráno. Taky musím shodit nějaký kila! První k nalodění je samozřejmě na řadě Pájka. I když náš skvělý koráb přestal před týdnem troubit, zkouším, mačkám a ejhle, trum trum trum (ve sklepě je rum), auto troubí. Koukám nevěřícně z okna, jestli mě sluch neklame a jestli náhodou někde netroubí šílený křídlovkář Večerku. Ó nikoliv, je to cajk, troubí auto a vzápětí se naloďuje Pájka. Co to? Něco tady nehraje. Nevidím krabici – že by abstinence našeho bubeníka pokračovala i nadále? Omyl. Pletu se. „Kurva, zastav někde na pumpě nebo chcípnu.“ Nezastavím, jedeme pro řidiče a bedňáky. Pro tuto příležitost mám v somradle vychlazené jihočeské potěšení – dva Regany a jeden Buďulíkovický Trudvar. Pájka neváhá a sype do sebe Trudvárek. Vše je tedy opět cajk, už jsem se lekl, že je nemocen nebo co.Po cestě nabíráme Šneka, ihned mu uvolňuji k jeho velkému potěšení místo u volantu a otevírám si Regánka. Dnes s námi taky jede Mirčoun, jenž je tak silný, že unese maršálskou bednu i se zesilovačem sám. Hurá, jedeme.Po cestě řešíme, kudy vlastně do vinného kraje pojedeme. Nakonec vítězí Šnekova verze – přes Mikulov. Cituji : „Co se budeme crcat přes nějaký prdele, z Mikulova je to jen kousek.“ Nechávám vše na Šnekovi a mezitím se rozvíjí řeč o jídle. Tohle téma nám vydrží skoro až do Mikulova. Kecy o žrádle jsou fajn, člověk se doví, kde se prodává kvalitní šunka, klobásky z masa, super landšmít nebo pravá paštika. V tomto směru vede Pájka, který přesně ví, kde se tahle zdravá a bezchemická strava dá sehnat. Radši to nechci vědět, jsem tlustý a hned po prázdninách začnu konzumovat rýži a vodu!V Mikulově téma o jídle končí. Jsou tu jiné objekty našeho zájmu. Po malebných ulicích a uličkách chodí opravdu modýlky a máme občas problém se trefit do správného směru. Na zahrádkách sedí lidé a popíjejí víno. „Tady plyne život pěkně pomalu“ praví Šnek a s povzdechem nás tlačí na výpadovku. Hurá. Velké Pavlovice jsou tu. Teď přichází nejdůležitější část cesty : Kde to vlastně je?? Vím, že máme jet na střelnici. Zastavujeme v městečku a ptáme se krojovaného pána, kudy tudy vede cesta. „Tož na tej křižovatce sa dáte doleva a u kina potem doprava. Pojedete kolem sklépků a ste tam.“ Díky, dobrý krojovaný muži. Řídíme se důsledně jeho rad, ale kino jaksi nikde nevidíme. Předjíždí nás motocyklová banda a je vidět, že taky tápou. Za Pavlovicema otáčíme a dáváme si druhé kolo. A hele – sklépky, koleje a střelnice. Jsme na místě. Na to, že je to narozeninová párty je tu dost lidí, převážně motorkářů a atmosféra je fantastická. Kde si můžu koupit nápoj? Ptám se kamaráda Máry. „Tady se vole nic nekupuje, tady je všechno zadarmo. Támhle si vemeš kelímek a támhle si načepuješ. Támhle pečou prase a tam ti dají žrádlo. Tady je totiž dneska všechno zadarmo.!“ Této situace my nezneužíváme, dáváme si pár piv a chystáme se na koncert. Před námi hraje kapela Orlík a jde jim to absolutně skvěle. Lidi se baví a nás to taky baví. A teď zase my. Dáváme na malou stage jen půlku aparatury, zvučíme a zkoušíme kus válu. Savana má technický problém, který odstraňuje tím, že se vráží do maršála na přímo. A je po problému. S údivem zjišťujeme, že kytarový zvuk dostává tu správnou barvu a šťavnatost. Startujeme. Začíná intro a samozřejmě vybíhá ohnivý muž Savana a plive ohně na všechny strany. Mezitím Šnek signalizuje, že mám lehce stáhnout basu. Jo a teď je to tam. Zvukaři se činí a běhají po place se svým novým udělátkem, kterému sice nerozumím, ale vyrábí to fakt úžasný zvuk! Pozoruju, že to fakt sype skvěle, nabíhají lidi na plac a řekl bych, že v těchto končinách jsou opravdu velmi dobře vybavené fanynky. V některých případech mám fakt velké obavy o zdraví těchto děvčat…aby se to neutrhlo…..Skvělý koncert, drobné chyby tam jsou, ale nic vážnýho. Zvuk jak víno.!!!Jsme u konce koncertu, Savana sklízí zaslouženou pochvalu od zvukařů za skvělý kytarový zvuk, Pájka je taky spokojen a já si lebedím a jdu pochválit zvukaře. Balíme. Nenápadně mizím za autem, protože někteří fanoušci do mě chtějí lejt rum a zelenou. To je smrtící koktejl a já naštěstí unikám. Niméně afterpárty jede na plný pecky, máme sbaleno a děláme různé kraviny (viď MiroJ). Kupodivu stále teče ze všech píp pivo proudem, ale toho si všímá všudypřítomný Šnek a velí : „Do auta!“ Bez odporu jdeme jako beránci a vyrážíme. Absolutně nepochopitelnou větu pronáší Pájka: Zastav někde na pumpě, mám žízeň.“Takže díky všem za super akci, hlavně Márovi za pozvání, díky zvukařům za medový zvouček a snad jsme si všichni dobře zařádili..                                   Heinrich