2.9.2017, ZNOJMO, STATEK FEST

 

SAMSUNG CSC

2.9.2017, Znojmo, STATEK FEST

     Hned na začátku naší cesty do Znojma si uvědomujeme, že jsme dnes vlastně v obrovské výhodě. Žádné dlouhé cestování nebude! Podle vlastních zkušeností však vím, že čím se hraje blíž k základně, tím později se vracíme domů. Dnes jsme posíleni o naše navrátilce – Šneka a Robina. Šnek jakožto cestovatel se konečně vrátil z dalekých končin a já stále váhám, jakou by vlastně měl dostat přezdívku – Hanzelka? Zikmund? Emil Holub? Livingstone? Robin, vědom si toho, že s námi dlouho nejel, má opět obavy, abychom na něj nezapomněli a nenechali ho doma. Z toho důvodu dává před svůj dům přenosnou dopravní značku, kterou bych opravdu neměl přehlédnout. Tak a jsme všichni. Tedy skoro všichni. Kde je Jeníček? Káca tvrdí, že ho chtěl vyzvednout, ale nějak to nešlo. Zasekl se na jakémsi srazu a vůbec se mu s námi nikam nechce!  Zavřel se v kadibudce v  rekreačním areálu a trucuje. „A nepojedu a nepojedu !“ Pojééď.! „A nepojedu a nepojedu!“ Zoufalý Káca nechává pána trucovat v kadibudce, ale aby z toho Jeníček nevyvázl jen tak, zatlouká dveře kadiboudy velkými hřebíky. Tak a máš to a teď si tady seď.! “Ještě o půl čtvrtý jsem myslel, že pojedu, ale ve tři čtvrtě na čtyři už jsem zase myslel, že nejedu:“  (poznámka autora : když je někdo už ve tři čtvrtě na čtyři zatlučenej v kadibudce, tak je jasné, že asi nikam nepojede). A je to škoda, protože zrovna dneska jsem potřeboval vědět nový recept na krůtu nadívanou cuketou.

     Také dnes s námi jede pan doktor a je ve výborné náladě. Dovídám se, že zanedlouho půjde lovit jelena a to prý není jen tak. Jelen se prý musí umět ulovit. Dovoluji si protestovat, protože ulovit jelena je strašně jednoduchá věc. Vysvětluji našemu lovci jelenů, že jelen má na hlavě obrovské parohy a tady stačí jenom zadupat nohama, zvíře se splaší, prchá do houštin a tam si ty parohy zamotá do křovisek, takže je v podstatě bezmocné a to znamená, že si s ním pak lovec může dělat, co se mu zlíbí. Pan doktor protestuje a nazývá mě kreténem a taky prý jsem v životě žádného jelena neviděl a vůbec – prý jsme spolu jeleny nepásli.

     Zastavujeme na jediné pumpě, která je na cestě a po vyrabování chlaďáku pokračujeme v naší krátké cestě. Jsme ve Znojmě a hurá na Statek. Přijíždíme včas a je tu opravdu hodně lidí. Bude jich však ještě víc, protože stále chodí noví a noví návštěvníci fesťáku. Pro ty, kteří si neodpustí otázku : „Kolik tam bylo lidíííí?“ mám odpověď – 250 až 300. Shodujeme se na tom, že výběr kapel je taky vynikající. Pájka popíjí Dalešice, tak nějak to převaluje v ústech a dělá, jakoby se mu ani nechtělo to pivo polknout.  Pozvedá sklenici, prohlíží si mok a filozofuje : „Pivečko pěnivý, č…..ček lenivý.“ Pan doktor pospává po náročné cestě a zřejmě se mu zdá o jelenovi. Taky Fofo dorazil a my jsme všichni udiveni – dnes s sebou nemá žádné dívky!

     Hned při prvním zkušeném pohledu je mi jasné, že tady vše funguje jak na drátkách. Pan pořadatel se snaží a fesťáček kočíruje absolutně perfektně. Návštěvníci vypadají spokojeně, kapely hrají výborně a pivo teče proudem. Také my se připravujeme svědomitě na své vystoupení. Každý si natočil dvě piva, to by mohlo snad stačit. Šnek je zase jako ryba ve vodě – nejen, že si pochvaluje spoustu místních kočiček, ale taky svědomitě vykládá aparaturu z auta. Je vidět, že mu tahle činnost už dost dlouho chyběla. Nám tady však chybí citelně Jeníček, který vždy neomylně vystopuje jako ohař místo, kde se prodává dobré jídlo a ihned informuje vyhladovělé hudebníky. No, co se dá dělat, snad se z té kadibudky nějak dostal……

     Jdeme na to. Během prvního válu se dolaďuje zvuk a dovídám se od pana zvukaře, že mám basu hozenou ve středech. To mám, ladil jsem to celej tejden, ale stačí otočit knoflíkem.  Koncert plyne výborně, přidáváme dva vály a dnes konečně poprvé se nepotíme jak vrata od chlíva. „Celý léto mi nenaložíte větrák, a dneska, když ho nepotřebuju, tak mi to tady fouká.“ hudruje Pájka.  Jen si zvykni, ten větrák budeme vozit celou zimu a až přijde léto, tak ho zase vyložíme.  Finále a fertik. Šnek je dnes opravdu ve formě-  balí aparaturu tak rychle, že v podstatě ještě nedozněl poslední akord a všechny zesilovače i bicí jsou v autě! Tak a teď už se těšíme nejen na další část programu, což jsou X-Core, ale taky na afterpárty. Někam se nám však ztratil pan doktor. Mám podezření, jestli nebyl zavolán k naléhavému případu, ale není tomu tak. Náš lékař se byl opět tetovat a snaží se nám ukázat další nové tetování, takže se začíná odhalovat, svléká se a bručí, když jeho tetování nechceme vidět. V této části by mělo moje povídání již pomalu končit, ale není tomu tak. Náš celý hudební soubor jede vždy a ve všem až na doraz. Ani nevím, kdo nás nahání do auta, ale vzadu pořád někdo rebeluje, že by se mělo zastavit někde na pumpě. Ale kde, když tady žádná není? Někteří z nás mají tendenci zůstat v autě a ani se jim nechce vystupovat. Robinovi volám rovnou zámečníka, protože se zjistilo, že se nemůže trefit klíčem do domovních dveří. To se mi taky někdy stává a z toho důvodu mám vždy hned vedle dveří pověšenou sekeru.

Díky, že jste dorazili v hojném počtu, díky skvělému pořadateli a taky samozřejmě díky našemu hudebnímu tělesu. Přežili jsme a bylo to opět kouzelné.      Heinrich

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.